Hrají: Johana Pocková
„Kola mého bicyklu prorážela mlhu a rozjížděla kaluže na staré asfaltce v tichých kopcích Šumavy. Jeli jsme s tátou beze slov pochmurnou krajinou a přijeli k zchátralé kapličce. Zůstala jsem stát v úžasu. Ze strženého obrazu prorostlého rzí na mě hleděla Madona, jejíž tvář byla skrápěna deštěm.“
Inscenace je inspirovaná osobním zážitkem jednoho nečekaného setkání, které se po letech opět vynořuje z hlubin paměti a ožívá.