Britský hudebník Nick Hudson dělá v zásadě folkové písničky, ovšem jeho tendence hrát si s aranžemi (tu směrem k ambientu/experimentu, tam do rockova) si nutí přesnější popis. Úzké propojení hlasu a instrumentace a ozvěny anglické pastorální idyly upomínají na Alexandera Tuckera (jinak též Grumbling Fur), práce s hlasem, ostrý smutek a roztřepené aranže na mistra deprese Matta Elliotta (The Third Eye Foundation), barva hlasu dokonce na Charlieho Lookera nebo jeho vzor Morrisseyho. Ale opět, Hudsonův záběr je poměrně široký (je poměrně zábavné si pročítat tagy na jeho soundcloudu) a zase těžko říct, co vlastně můžeme čekat. Potenciál pro silný zážitek tu určitě je.