Argentinský skladatel Sebastian Plano, který dorazí 6. června do Paláce Akropolis, svojí tvorbou dokazuje, že hudba skutečně nezná žádné hranice. Klasicky vzdělaný hudebník přiznává inspiraci latinskoamerickou lidovou hudbou či tangem, v jeho skladbách najdete i elementy post-rocku, filmových soundtracků či moderních skladatelů Arvo Pärta či Maxe Richtera. Můžeme si ho tedy zařadit do aktuální vlny post-klasických skladatelů jako jsou Ólafur Arnalds či Nils Frahm, kteří se snaží najít novou cestu k tradičním instrumentům – v případě Sebastiana Plano navíc ozvláštněnou jeho latinskoamerickým původem.
Okouzlen stejnou měrou klavírem i elektronickou hudbou začal Plano skládat vlastní kompozice ještě jako teenager. Svoje formativní roky prožil v Los Angeles a v současnosti je jeho domovem Berlín. Debutoval v roce 2011 albem Arrhythmical Part of Hearts, kde zvuky klasických i elektronických nástrojů kreslí úžasné zvukové krajiny – minimalistické a zároveň plné emocí a nálad. Deska se o dva roky později dočkala nového vydání a celosvětové distribuce péčí německého labelu Denovali Records, který se stará o hudebníky pohybující se na pomezí klasické hudby a ambientu. Na stejné značce vydal v roce 2013 v září nové album Impetus, které místo hutných aranží volí spíše zdrženlivost a nechá mezi tóny promlouvat ticho. „Je to deska, která znovu vlévá život do klasického žánru komorní hudby“ napsal o nahrávce portál Pretty In Noise. V současnosti Plano spolupracuje s čelistou Jeffrey Zeiglerem z Kronos Quartet na EPčku nazvaném Novel.