Spalovač mrtvol

Dobrá rasa, špatná rasa a přátelé žehu / Žije se nám tak blaze / Co kdybych tě oběsil, nebeská? / Tak pravil Kopfrkingl / Husí kůže v žáru kremačních pecí / Je libo rakvičku, nebo věneček?

Není zapálenějšího zaměstnance krematoria, než je pan Kopfrkingl. Není příkladnějšího otce a manžela, než je pan Kopfrkingl. Je to abstinent a nekuřák, zkrátka slušný občan. Tak si snad zaslouží špetku toho uznání, ne? Fuksův temně groteskní příběh z doby nastupujícího nacismu sleduje zhoubnou proměnu malého člověka, kterého konečně začal někdo brát vážně. Proslavil jej skvělý film Juraje Herze s geniálním Rudolfem Hrušínským, ovšem varovně vyznívá i padesát let poté. Protože stále platí, že velikášství může snadno zlomit vaz, není-li páteř dost pevná.

Adaptace známé novely Ladislava Fukse nabízí děsivý a přitom groteskní portrét zaměstnance krematoria Karla Kopfrkingla, který o smrti mluví s nevýslovným obdivem a svou práci bere jako poslání. Příběh se odehrává za nastupující nacistické okupace a sleduje psychologickou proměnu hlavního hrdiny. „Spalovač mrtvol zkoumá, jaké osobnostní dispozice mohou vést člověka k tomu, aby začal sloužit zlu. Téměř padesát let po vydání Fuksova románu a natočení Herzova filmu se snažíme prostřednictvím divadelní inscenace zamýšlet nad tímtéž - samozřejmě už s vědomím dalšího společenského vývoje i naší současnosti,“ popisuje dramaturgyně inscenace Kateřina Menclerová.