Po výstavách, které se formou obrazové reprezentace zabývaly sociálními komentáři, se galerie NoD opětvrací k fenoménu vizuality v její oproštěné podobě.
Václav Krůček se od poloviny 90. let zabývá ve své výtvarné práci krajní redukcí výrazových prostředků ve snaze o postižení efemérních světelných jevů. Autorova tvorba, kromě individuálních výstav, byla také zařazena do dvou skupinových projektů v této galerii - Rozhraní v roce 2010 a Světlo, stín, tmav roce 2011.
V samostatném projektu představí Václav Krůček velkoformátové práce z cyklu bílých sítí, charakteristických svou nízkou diferencí – vizuálním prolínáním reliéfní struktury s plochou stěny. Ve vystavených pracích se projevuje charakteristický rys Krůčkovy tvorby, kterým je snaha po optické „neuchopitelnosti" reálného objektu. Tomuto jevu napomáhá jeho specifická struktura, světlo a stín.
Důležitým faktorem Krůčkovy tvorby je také zájem o optické prázdno, které se v podobě mezer stává aktivní složkou celkového vnímání díla. Autor v připravované výstavě také poprvé představí projekci, která se zabývá fenoménem podobnosti jako specifické formy vyprázdněného významu obrazu, který rezonuje s místem svého vzniku.
Václav Krůček vychází ve své práci z estetiky pozdního modernismu, jež svými ambicemi rozšiřovala nejen fenomenologii vnímání, ale dotýkala se také filosofických témat ( jako je ontologie přítomnosti) a to prostřednictvím redukovaného obrazu/objektu. Tyto postupy se také v současnosti (i když v poněkud pozměněné podobě) stávají předmětem oživeného zájmu.
Kurátoři: Jiří Machalický, Václav Krůček